Tuňák je český rodový název pro několik druhů makrelovitých ryb z rodů Thunnus, Auxis, Euthynnus, Katsuwonus a Orcynopsis. Nejznámější je tuňák obecný.
Tuňák obecný (Thunnus thynnus), také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi makrelovitých rozšířená v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a Černém moři a chovaná také v chovech poblíž Japonska. Dosahuje běžně délky 2 metry při váze okolo 500 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách. Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy (tzv. regionální endotermie), teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až 21 °C nad teplotou okolní vody. Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb. Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo suši. Právě v Japonsku končí 80 % vylovené populace tichomořského tuňáka obecného. Masově je konzumován také v Evropě a Spojených státech.
Tuňák obecný se řadí svou délkou, hmotností a možností plout rychlostí 70 km za hodinu mezi největší a nejrychlejší kostnaté ryby naší planety. Takovéto rychlosti dosahuje díky tomu, že je schopen držet teplotu těla vyšší něž je okolní teplota a také protože může své prsní a břišní ploutve vkládat do prohlubenin tělní stěny, čímž minimalizuje odpor vody. Tělo proudnicového tvaru. Spodní strana s břichem stříbřitě bílá. Má dvě hřbetní ploutve, přičemž druhá převyšuje první, rypec ostře zašpičatělý, srpkovité prsní ploutve a vysoký ocas tvaru půlměsíce. Obývá spíše volné moře, avšak sezoně přichází do blízkosti pobřeží. Někdy je můžeme vidět ve skupině i s jinými tuňáky, např. tuňákem bílým. Hejna tuňáka obecného migrují až do vzdáleností 10 000 km. Velkého komerčního využití dosahuje v Japonsku, na tokijském trhu platí za jednoho tuňáka až 150.000 USD. Stále se stává vzácnějším a vzácnějším, neboť masivní rybolov prudce snižuje jeho stavy. V průměru se dožívá 15 až 30 let.
Množství ulovených tuňáků se za poslední dekádu zdvojnásobilo, což učinilo z většiny zástupců rodu Tuňák ohrožené druhy. V oblasti Středozemního moře se v důsledku intenzivního lovu ocitl na pokraji vyhubení. V listopadu 2009 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) snížila celosvětové kvóty pro lov tuňáka cca o 40 % na 13,5 tisíce tun ročně. V březnu 2010 se však signatářské země CITES nedokázaly dohodnout na ochraně tuňáka. Lobby proti restrikcím je vedena především Japonskem a Libyí. Jenže libyjci, díky systému přímé demokracie kterou měli během období plukovníka Kaddáfího,si lidovým sněmem odhlasovali, že tuňáci se v zálivu Velká Syrta a na pobřeží Tripolska budou lovit pouze omezeně, takže jich tam byl dostatek.To se změnilo během války v Libyi, kdy nebylo možné hlídat pobřeží, takže rybáři například z Francie tam jezdili dělat masivní výlovy. Existují o tom záznamy z navigačních přístojů. Slovo "libyjská lobby" tedy není logické slovo, protože tam žádné firmy tvořící profit bez ohledu na následky ani nemohly být- lidový sněm (jamahiria) by je zrušil.Populaci Tuňáka ohrožují mj. některé země EU (Itálie, Francie), které již první rok po dohodě o omezení lovu překročily stanovené kvóty. Bezútěšná situace vede některé ekologické organizace k protizákonným akcím namířeným na velkoproducenty pokrmů z tuňáka – naposledy se jejich terčem stala italská a libyjská flotila poblíž severoafrického pobřeží.
Vedle ohrožení ve Středozemním moři prohlásil Mezinárodní svaz ochrany přírody tuňáka obecného ohroženým ve východním Atlantiku a kriticky ohroženým v Atlantiku západním. Průmyslový lov pomocí vakových sítí a longliningu vede kromě devastace populace tuňáka také k vedlejším škodám, protože decimuje ohrožené mořské želvy, ptáky a savce. Také umělý odchov přibližuje druh vyhubení, protože je k němu potřeba odchytit mladé jedince ve volné přírodě, kde pak nedochází k přirozené reprodukci. Navíc k vykrmení jednoho kilogramu tuňáka je zapotřebí dvaceti kilogramů jiných divoce žijících ryb. Ekologicky šetrným lovem tuňáka je chycení na prut s vlascem nebo pomocí vláčení nástrah (trolling) a to nejlépe tuňáka pruhovaného, který není tolik ohrožen. V Británii se některé obchodní řetězce dostaly pod tlak konzumentů, aby řádně lovené tuňáky označily na obalu výrobku. Ani tyto ekologické aktivity však dosud nebyly zcela úspěšné. V červnu 2010 přijala Evropská komise zákaz lov tuňáků ve východním Atlantiku a Středozemním moři na jednu sezónu. Tímto způsobem reguloval, tedy před občanskou válkou v Libyi, i libyjský lidový sněm.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C5%88%C3%A1k_obecn%C3%BD