Měsíčník svítivý (Mola mola) je zvláštní a dnes už téměř vyhubená mořská ryba z čeledi měsíčníkovitých. Tato zvláštní ryba žije jen na volném moři mírného a tropického Atlantského, Tichého a Indického oceánu. Její stavy se však stále snižují, nejenom kvůli dobrému masu, ale také kvůli své podobě. Proto je divné, proč se ještě nestala chráněnou. Je však pravda, že tam, kde je hojná, je zakázaný přístup a tato oblast je hlídána. Dokonce v roce 1988 se rozběhly stovky filmů o této rybě a příspěvky šly na ochranu této ryby.
Původně byla tato ryba velice uctívaná a zdejší domorodci si mysleli, že jde o božího posla. Z toho také plyne, že v této době se měla tato ryba celkem dobře. Dokonce se za její nedovolené ulovení dávaly velice vysoké tresty. Ale se začátkem 17. století se začali do této oblasti „plést“ Evropané a tato ryba už nebyla v bezpečí. Měsíčníci nejsou běžnou součástí jídelníčku, i když někteří lidé ji považují za delikatesu a to jak syrovou tak grilovanou. Části ryby jsou využívány v čínské medicíně. Měsíčníci mohou obsahovat stejný jed jako puffer nebo porcupine ryby. Jedno z mála míst, kde jsou Měsíčníci často vidět, je Crystal Bay u ostrova Nusa Penida, Bali, Indonésie. Ryby se zde vyskytují v sezóně od července do září.
Popis - průměrná váha dospělého jedince je 1000 kg. Měsíčníci se od ostatních ryb odlišují zploštělým kruhovitým tělem, které je dozadu vyklenuté a zakončené řadou přívěsků, které představují jakýsi druh ocasní ploutve. Hřbetní ploutev a řitní ploutev jsou úzké a velice vysoké. Prsní ploutve jsou okrouhlé, břišní ploutve chybějí. V malých ústech je v každé čelisti po páru zubů, srostlých v destičku, které vytvářejí typický zobákovitý útvar. Tato ryba není pokrytá šupinami, ale má velmi silnou a pružnou kůži. Občas vyplouvá k hladině a nechává se očistit drobnými korálovými rybkami.
Potrava - Měsíčník svítivý se živí hlavně živočišným planktonem a menšími druhy korýšů a rybami. Ačkoliv dorůstá velkých rozměrů, o jejich životě mnoho nevíme. Často plavou těsně u hladiny s hřbetní ploutví vystrčenou ven nebo leží na boku. Podle některých odborníků to bývají jen poranění nebo nemocní jedinci.
Rozmnožování - Biologie rozmnožování je jen málo známá. Jako jedno z míst, kde se měsíčníci shlukují ke tření, se uvádí Sargasové moře. Samička může vytřít až 300 milionů jiker. Larvy mají vyvinutou ocasní ploutev, která ale v průběhu dospívání mizí.
Měsíčník svítivý žije na širém moři v hloubce až 500 m. Měsíčníci jsou zřídkakdy drženi v chovech zoologických akvarií vzhledem k náročnosti jejich chovu. Jsou k nalezení v některých asijských akváriích, zejména japonských. Akvárium v Osace v Japonsku je jedno z mála akvárií, která měsíčníka vlastní - údajně jde o populární atrakci, stejně jako velcí bílí žraloci. Akvárium v Lisabonu v Portugalsku má také nádrž s měsíčníky, ve Španělsku v akváriu v Barceloně a ve Valencii mají výborné výstavní kusy. První měsíčník v zajetí byl přivezen do akvária v Moterery Bay v USA v srpnu 1986. Protože tehdy před tím nikdo ohromného měsíčníka v zajetí nechoval, zaměstnanci Monterey Bay museli improvizovat a vymyslet vlastní metody chovu (krmení, odstraňování parazitů). Tyto metody se ustálily v roce 1998 a akvárium dokázalo opatřovat měsíčníka po více jak jeden rok a posléze ho propustit, jakmile se jeho váha čtrnáctkrát zvětšila. Měsíčník svítivý není příliš pohyblivý, což je hlavní problém pro akvária, která chtějí měsíčníky chovat. Měsíčník se v příliš malém akváriu dře o jeho zdi a proto byla v menších akváriích provedena opatření v podobě vinylových závěsů, které v nádrži typu krychle vytvořily vnitřní válec takže měsíčník plaval v kruhu. Efektivnější řešení je jednoduše přesunout měsíčníka do dostatečně velkého akvária, kde může plavat v širokých kruzích. Nádrž musí být dostatečně hluboká aby vyhovovala vertikální výšce měsíčníka, která může dosáhnout až 3,2 metru. Měsíčník je schopen se naučit, jak být krmen z lidských rukou.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dn%C3%ADk_sv%C3%ADtiv%C3%BD