Kladivounovití (Sphyrnidae) jsou jednou z čeledí žraloků z řádu žralounů (Carcharhiniformes). Stejně jako pro ostatní zástupce tohoto řádu jsou pro ně charakteristické dvě hřbetní ploutve, řitní ploutev, pět žáber a oční ochranná blána. Tato čeleď je navíc specifická tvarem hlavy ve tvaru kladiva s očima po stranách. Do této čeledi se řadí 9 druhů žraloků ve dvou rodech:
- rod Eusphyra
- Eusphyra blochii (Kladivoun křídlohlavý)
- rod Sphyrna
- Sphyrna corona (Kladivoun oblohlavý)
- Sphyrna couardi (Kladivoun běloploutvý)
- Sphyrna lewini (Kladivoun bronzový)
- Sphyrna media (Kladivoun prostřední)
- Sphyrna mokarran (Kladivoun velký neboli Kladivoun veliký)
- Sphyrna tiburo (Kladivoun tiburo)
- Sphyrna tudes (Kladivoun malooký)
- Sphyrna zygaena (Kladivoun obecný neboli Žralok kladivoun)
Kladivoun obecný (Sphyrna zygaena) je velký druh žraloka z čeledi kladivounovitých. Na rozdíl od ostatních druhů žraloků z této čeledi preferuje vody mírného pásma. V létě kladivouni obecní migrují v chladných oceánských proudech směrem k pólům v hejnech o stovkách až tisících jedincích. Tento druhý největší druh z čeledi kladivounovitých (po kladivounu velkém) může dorůst až do délky 5 metrů, obvykle však dorůstá délky 2,5-4 metry. Jde o dravce, živící se kostnatými rybami i bezobratlými živočichy. Větší jedinci si dovolí zaútočit i na jiné žraloky či rejnoky. Stejně jako ostatní druhy kladivounu je i kladivoun obecný živorodý. Samice rodí v jednom vrhu 20-40 mláďat. Kladivoun obecný je stejně jako mnoho dalších druhů žraloků komerčně loven pro své ploutve, ceněné jako základní surovina pro žraločí polévku. Databáze ISAF Floridského muzea do roku 2009 eviduje 34 útoků žraloků rodu Sphyrna na lidi, z toho 17 nevyprovokovaných a 1 fatální (smrtelný).
A proč má kladivoun hlavu jako kladivo?
Proč mají kladivouni tak bizarně utvářenou hlavu? To je pro biology záhadou po mnohá desetiletí, ba staletí. Existují sice různé teorie, ale skutečný důvod zůstával nejasný. Extrémně široké hlavě byla nejčastěji připisována stabilizační funkce. Uvažovalo se také o tom, že by mohla být sídlem velmi dlouhých a tudíž i velmi citlivých elektroreceptorů. Vnímat elektrické pole umí mnoho druhů žraloků. Umožňuje jim to efektivně vyhledávat potravu. Když se však biologové z Havajské univerzity rozhodli hypotézu s elektroreceptory otestovat, ukázalo se, že kladivouni reagují na elektrické pole zhruba stejně jako jiní žraloci. Experimenty však naznačily, že tvar hlavy může mít mnohem prostějšíí důvod. Umožňuje žralokům "pročistit" více než dvakrát tak široký pruh dna, čímž zvyšuje objem získané kořisti. Některá data havajských biologů také ukazují, že kladivouni jsou obratnější než jiní žraloci, dokáží např. při pronásledování kořisti rychleji a ostřeji zabočit. "Kladivovitá" hlava jim zřejmě slouží i jako manévrovací ploutev.
